ROMAN VLACH

Za měsíc listopad přinášíme rozhovor s vítězem hlasování - Romanem Vlachem, který na mě udělal ohromný dojem svým chováním, vystupováním, inteligencí a obrovskou ochotou při zodpovězení otázek našich kluků. Vše zprostředkoval jako vždy v minulosti vždy ochotný Peťa Leška.

Jaké máš koníčky kromě hokeje? (Jan Hoferek, Petr Prčík) V létě především golf, ten mě hodně baví. Nebo tenis, který tady hrajeme s klukama z týmu, když se dohodneme. Ale nebráním se žádnému sportu, to co je po ruce.
Jaký je tvůj hokejový vzor? (Jan Hoferek, Filip Háp) Tak to je těžké říct, v minulosti to byl asi Mario Lemieux, dnes asi nikdo, takže bych řekl, že hlavně on.
Jakou značku hokejky máš nejradši? (Jan Hoferek) Nejraději mám tu hokejku, s kterou teď hraju - Bauer APX2.
Srovnávají tě s otcem po hokejové stránce? (Petr Prčík) Ano často a hodně a už těch srovnání bylo až dost, takže jsem si zařekl, že na otázky ohledně otce už odpovídat nebudu. Abych odpověděl, tak ano srovnávají. Tomu se člověk asi nikdy nevyhne.
Je těžké hrát pod trenérem, kterým je Váš otec? (Petr Prčík, Jakub Kráčalík) Těžké to určitě je, jsem asi pod větším drobnohledem. Od lidí, vedení a určitě to i jinak vnímají kluci v kabině. Cítím samozřejmě větší tlak na sebe, protože člověk je pak jako jedním z prvních na mušce, což je pochopitelné.
Jaká je tvoje kariéra od žákovských let? Uvažval jsi někdy o odchodu do zahraničí? (Miroslav Prčík) O odchodu do zahraničí jsem určitě uvažoval, ale je to hodně podmíněno být v národním mužstvu, což je asi takový můj cíl. Uvidím jestli se to povede, je to samozřejmé závislé na mé výkonnosti. V žákovských kategorií jsem nic nevyhrál, byli jsme dvakrát druzí - v dorostu a juniorce, takže věřím, že mě nějaký úspěch ještě pořád teprve čeká. Co se týká zahraničního angažmá z pohledu mladého hráče, tak je pravda, že hokej, který se dnes hraje a je žádaný - takový kanadský styl hokeje, dostane hráč asi líp a rychleji do krve právě při zahraničním angažmá. Mě bylo řečeno ať zůstanu a vyhraju se tady a myslím, že ani toto není špatné - z mé stránky asi i lepší, ale respektuju i druhou cestu. Uznávám, že až jednou bych měl řešit budoucnost syna kdyby hrál hokej sám nevím, kterou cestou bych se dal.
Kdo je tvůj nejlepší kamarád? (Patrik Hamrla) Mým nejlepším kamarádem je Jirka Ondráček, nejvíc si rozumíme, známe se vlastně již od dorostu. Sem tam zajdeme na jídlo, sem tam na pivo.
S kterým hráčem, kterého jsi potkal se ti hrálo/hraje nejlíp? (Patrik Hamrla) Opravdu to lze těžko říct, třeba teď se mi opravdu dobře hraje s Holasem (Petr Holík), je technický hráč - umí podržet puk, nahrát, škoda zranění, kterého ho potkalo. A myslím že i Robert Říčka k nám dobře sedl a že to bylo dobré složení. Jinak v Liberci to byl Petr Nedvěd - to se jenom tak nepoštěstí hrát s takovým hráčem, byl velmi specifický, chtěl pořád puk, což je dobře. Pokyn zněl hledjte mě, obrovský zážitek.
Kde se ti hrálo/hraje nejlíp - Liberec, Karlovy Vary nebo Zlín? (Jakub Kráčalík, Filip Háp, Patrik Hamrla) Každý z těch tří klubů měl něco - doma je doma, ve Zlíně budu asi vždy nejradši. Ale i ve Varech se mi moc líbilo, hrálo se mi tam dobře, byla tam výborná parta, výborný trenér Karel Mlejnek, s kterým jsme si sedli. Dával mi prostor. V Liberci se mi herně nepoštěstilo, bylo to v době výluky NHL, hráči se tam hodně točili, ale na žití to je opravdu krásné město.
Jaký byl návrat do Zlína? (Jakub Kráčalík) Měl jsem více variant, ale opravdu beru to tak, že doma je doma. Navíc jsem o pár let starší a tak jsem si i říkal, že to propojení s otcem by mohlo být o něčem jiném. Další dúvod byl i fakt, jaké výkony Zlín podával v posledních dvou sezónách a já jsem nehrál dva roky play-off.
Jaká je nálada v kabině, když se Zlínu nedaří tak, jako v loňské sezóně? (Filip Háp, Jakub Kráčalík) Nálada je už lepší, věděli jsme, že to musí být lepší, každý chtěl týmu pomoct a ono to nešlo. Doufám, že teď už je to ve fázi, že to půjde dál a dál k lepšímu a budeme vyhrávat.