NÁZORY KONDIČNÍHO TRENÉRA - RADY RODIČŮM
převzato z webu: www.zacha-hokej.cz
Na úvod se zaměřím na výraz, který jako osobní trenér mladých hokejistů slyším skoro po každém tréninku. Je to slovo přetrénovanost. Většina rodičů tento pojem velmi ráda používá v kontextu s velkými tréninkovými a zápasovými dávkami svých ratolestí.
Co tedy vlastně slovo přetrénovanost znamená? V medicíně se tento stav nazývá „syndrom získané intolerance na tréninku“. Jednoduše řečeno - naše svaly již nejsou schopny reagovat na tréninkové dávky. To má za důsledek úpadek výkonnosti, nechuť k tréninku, strach ze zápasů a hlavně se zastaví vývoj svalové hmoty a kondice.
Chtěl bych upozornit zejména na slovo „trénink“, při kterém dochází k přetrénování. Kolektivní profesionální sport se postupem času mění v dokonalou souhru dokonalých jednotlivců, a proto se tréninkové dávky rapidně zvyšují a rychlost hry je na hraně únosnosti. Hráči musí být tedy dokonale technicky i kondičně připraveni a v tomto máme jako Česká republika obrovské nedostatky. Informovanost některých trenérů je tristní.
Zaměřím se na skladbu hokejových tréninků mládeže na suchu.
Vše začíná letní přípravou, která je u většiny případů naprosto nevyvážená z pohledu zátěže a regenerace. Tréninky probíhají každý den v kolektivu hráčů, kteří jsou ve váhovém rozmezí, např. od 50 do 75 kg a všichni hráči dělají totéž. Všichni mají stejné zátěže v posilovně a stejnou porci kilometrů na oválu.
Jen při zamyšlení se nad touto situací vám musí být jasné, že z posilovny odejde úplně zdevastovaný padesátikilogramový kluk, na oválu pro změnu dopadne nejhůře zřejmě ten sedmdesátikilogramový mladík, jeho kolena z toho radost určitě také nemají. To také potvrzuji z vlastní zkušenosti, protože jsem patřil do skupiny 70 kg hokejistů ve věku 16 let. Hokejovou kariéru jsem ukončil s artrózou 1. stupně obou kolem.
Letní příprava se celá odehrává ve stejném rytmu. Jeden trénink je většinou jen o běhání dlouhých vzdáleností, na kterých by kluci měli údajně získat obecnou kondici. To se bohužel neděje, protože v běhání není žádný systém, a kluci se pohybují v tepových frekvencích, které absolutně nerozvíjí jejich kondici, ale jen podporují přetrénovanost a nechuť trénovat.
Regeneraci a strečinku se budu věnovat v dalším článku, jen dodávám, že ta samozřejmě z velké části chybí. Kluci stále protahují stejné svalové skupiny a trenéři nedbají na to, aby se na tento velmi důležitý prvek dbalo co možná nejvíce. Díky nedostatku strečinku vzniká obrovská disbalance hráčů.
Po dokončení letní dřiny, která trvá cca 2 měsíce, nastává ono nesmyslné volno, kde kluci vše, co získali, opět ztratí. I kdyby chtěli sami dřít a udržet se v kondici, tak nevědí jak, protože jim nikdo neporadil. V tomto měsíci volna se svaly sice zregenerují, ale začínají již ochabovat a kondice rapidně klesne. Takže se vstupem na led se „jede“ nanovo a nastává opět jen dřina bez zábavy.
Přetrénování je tedy důsledek špatného tréninku a nedostatečné kondice jednotlivce, počet hodin strávených tréninkem nehraje žádnou roli. Když jsou tréninky vyváženy tak, že obsahují i regenerační a herní složku, mohou hráči trénovat neustále, bude je to bavit a získají přesně tu kondici, kterou potřebují. Toho si můžeme nejvíce všimnout u malých dětí, které celý den běhají, hrají si, skáčou, jsou téměř k neutahání. A neviděl jsem malé dítě, které by trpělo přetrénovaností. Je to tím, že si hraje a vše, co dělá, ho baví. Tudíž absolutně nesouhlasím s větou „sport je dřina, žádná zábava“.
Trenéři zapomínají, že hokej je stále hra, a na hru se nejlépe připravíme právě hrou, např. fotbal, házená, tenis, basketbal. Při těchto sportech jsou velmi podobné herní situace a tyto návyky se poté zúročí při hokeji. Velmi důležitá je i délka zapojení svalů jednotlivce, která se v hokeji pohybuje okolo 40 až 60 vteřin. Tímto způsobem by se měly i strukturovat tréninky na suchu. Běhání na běžeckém oválu s tímto intervalem nemá opravdu nic společného. Je to, jako by sprinter běhal 10 km na tréninku.
Tímto článkem apeluji na rodiče, aby se zajímali nejen o to, jak jejich syn hraje a zda dává dostatečný počet gólů a nahrávek, ale jestli i správně regeneruje, protahuje se a v neposlední řadě má dobrou stravu. Když se nám to povede, už nikdy nebudeme muset použít slovo přetrénovanost.
Mgr. Roman Staša
Modré čáry budou nově umístěny 22,86 m od zadního mantinelu, stávající vzdálenost představovala 21,36 m. Dochází tak k rozšíření koncových pásem na úkor středního. Na kluzišti dlouhém 60,0 m se délka středního pásma zkrátí z 17,28 m na 14,28 m, tj. o 3,0 m, zatímco délka každého z koncových pásem o 1,5 m vzroste, z 21,36 na 22,86 m.
